Matrix Revolutions

Konec se blíží…

Ano, skutečně, konec, to jednoduché, ale zásadní slovo, které je nedílnou součástí života každého z nás, se blíží. Kdoví, jakého konce se dočkají hrdinové (a antihrdinové) trilogie Matrix, to se ode mě (skoro) nedozvíte, ale dozvíte se něco jiného. To, že konce jsme se dočkali i my. Konce jedné velké filmové etapy.

Nechci, aby to znělo přehnaně, ale já osobně si myslím, že pouhé tři filmy, dokázaly to, o co se snaží desítky titulů mnoho let. Nejen, změnit nahlížení hned na několik žánrů, ale také vdechnout světu iluzí (samozřejmě, že tím míním film) druhou mízu. Jestliže se vám to zdá zveličené, tak prosím, je to vaše právo, ale co se týče mě, já jsem v životě prožil neidentifikovatelný pocit, kterého se mi dostalo na konci Matrix Revolutions, skutečně jen několikrát, a vždy při výjimečné situaci.

Něž jsem se vhrnul na sledování závěrečné části Matrixovské trilogie, přečetl jsem si dvě recenze, abych věděl, co mám očekávat. Popravdě, autoři článků způsobili to, že jsem se začal ptát sám sebe: „Co se jen mohlo tak zkazit?“. Asi jste pochopili, že kritici (opět) nehodnotili zrovna kladně. Teď, poté, co jsem i já Matrix Revolutions viděl, ale znám, odpověď na to, co se zkazilo – je jednoduchá, jednodušší, než byste čekali – „MY“. My filmoví diváci. A teď bych vám to rád vysvětlil…

Ti, kteří se rozhodli zkouknout Matrix Revolutions (a já předpokládám, že to je většina filmových diváků) se dají rozdělit do několika skupin – první z nich jsou lidé, kteří se předem rozhodli, jaký si udělají názor, respektive už si ho udělali dlouho předtím, než překročili práh kina – Matrix Revolutions zklame, a toto tvrzení přetrvá, ať je film sebelepší. Protože, kdyby se vzdali své ideje, tak by potupili sami sebe . Samozřejmě, že na to mají právo, ale já jich lituji. Lituji totiž každého, kdo nedokáže překročit vlastní stín.

Další spočinou očima na plátně a hodnocení vyřknout až po té, co na něm uvidí závěrečné titulky. Jenže onen ortel zní: „Nebylo to, co jsem čekal“. No, samozřejmě, že ne, protože pokud by to bylo ono, nemuseli by se pachtit osm hodin v nenáviděné práci, ale byli by nejžádanějšími scénáristy a režiséry. Jestli jim křivdím, tak se omlouvám, ale na rovinu, skutečně si myslí, že by vymysleli něco, alespoň z poloviny tak dobrého?

A konečně ti, kteří šli Matrix Revolutions s „čistou“ hlavou, bez jakýchkoliv předsudků a předem vyřčených soudů, které vysloví až poté, co titul zhlédnou. K této skupině patřím i já. A já říkám, že Matrix Revolutions je vynikající ukázkou režisérského umění.

Jestliže se mnou nesouhlasíte, je mi to líto, ale stejně jako já se nebudu snažit ovlivnit váš názor, vy neovlivníte můj. Než se vrhnu na samotnou recenzi, tak ještě malá poznámka. V jednom z článku byl podtitul „Revoluce se nekonala“. Já si ovšem myslím, že konala, a to v průběhu několika let, rozdělaná do tří částí…

Zázrak, tak to je to jediné, co může posledním zoufalým lidem pomoci. K Sionu se blíží tisíce strojů, jejich cesta nepotrvá déle než 20 hodin, a pak pohlédnou členové rodu homo sapiens sapines do „tváří“ strojům, které vytvořili, a které jsou rozhodnuty k jedinému – zničit je. Naděje, která má umírat poslední, ta už není tím, co nutí obránce Sionu stále bojovat, je to zoufalství. Většina vznášedel byla zničena, takže mechanickým zabijákům už v cestě nestojí nic, než, zdánlivě bezbranní lidé…

Ani situace v Matrixu, a někdy mezi ním, není zrovna optimistická, Neo je držen mezi skutečným a iluzorním světem, francouzských gurmánem Merovingianem. A dokonce ani Vědma už není v bezpečí, přestože jí střeží mocný Seraph. Ani ten nedokáže čelit Smithovi (omlouvám se, Smithům). Lidé ztrácejí na obou frontách, v Matrixu i v Sionu. Beznaděj roste, téměř nikdo u nevěří, že Neo dokáže spasit svět, téměř nikdo…

Matrix Revolutions je bezesporu nejtemnějším dílem celé série. Strach, utrpení, beznaděj a zoufalství z filmu doslova čiší. Dokonce tak, že se stále musíte přesvědčovat o tom, že vše dobře skončí. Ale popravdě, není to tak, nedočkáte se žádného veselého závěru. Je to sice nestandardní postup, ale není to ke škodě věci. Život není (téměř nikdy) skvělý a radostný, tak proč by měl být film?

Připravte se na to, že hrdinové budou umírat, ne jeden nebo dva, ale mnohem mnohem více těch, které jste měli rádi skončí v ratolišti krve. A vy bude jen cítit, jak se vám svírá žaludek a mrazí vás, když bezmocně sledujete nerovný boj lidí proti běsnícím strojům. Tentokráte se do Matrixu podíváme jen párkrát, ale dalo se to očekávat, vždyť Reloaded probíhal převážně tam.

Revolutions se soustředí na reálný svět. Ale nemusíte se bát, že byste se nedočkali dechvyrážejících efektů. Naopak. Někdy jsem v němém úžasu zíral na to, co filmaři dokáží. Například obrana Sionského doku je monumentální, úchvatná, děsivě dokonalá, fascinující. Stejně tak finální střet Smith vs Neo.

Vizuální stránka Matrix Revolutions je bezchybná. Opravdu mi došla slova, a to se mi často nestává.

Co se týče příběhu, tak ten je trošku zvláštní, například mě zaujala indická dívenka Sati (samozřejmě jde o program), o jejímž smyslu se nedozvíte, ale přesto tušíte, že má v příběhu svou nezastupitelnou funkci. Sice vám to nikdo nepotvrdí, ale přece jen, některé otázky musejí zůstat nezodpovězené.

Někdy je scénář velmi sentimentální, ale v celkovém kontextu to působí spíše kladně, než naopak. Dočkáte se i dějových zvratů a samotný konec vás jistě překvapí. A navíc, velkým plusem je, že větší prostor dostanou i jiné postavy, než ústřední trojice, například Jada Pinkett Smith jako Niobe nebo Nona Gaye jako Zee. A ještě něco, Vědma má novou tvář (původní představitelka naneštěstí během natáčen zemřela), tu jí propůjčila Mary Alice…

Podstatnou složkou titulů Matrix je hudba. I tentokráte se povedla. Například, když se Morpheus, Seraph a Trinity vydají do klubu Peklo, aby si „popovídali“ s Merovingianem a Persephone o propuštění Nea zní opravdu dynamická hudba, ale při souboji Vyvoleného se svým úhlavním nepřítelem Smithem se na řadu dostanou, až mystické tóny, zajímavé propojení hned několika stylů v jednom titulu…

Co říci na konec? Já nevím, jsem silně zmatený. Možná vnímám film jinak, než někteří kritici, možná ještě nejsem tolik posedlý touhou ztrhávat něco za každou cenu. Jistě, že nejsem objektivní, to není nikdo z nás. Jediné, čeho jsem schopný, je vyjádřit svůj názor, a ten je, že Matrix Revolutions je vynikající film, který sice není bezchybný, ale to není nic a nikdo na světě. A co se týče celé trilogie, tak každá z jejích částí má své kouzlo a je částí komplexu, který by nebyl tím čím je (unikátní sérií), kdyby chyběl jakýkoliv díl…

Když jsem se dodíval na Matrix Revolutions, i mně tak trochu přepadla beznaděj, protože jsem si uvědomil, že něco skončilo, něco velkého, unikátního. A tuším, že něčeho, alespoň trošku podobného se nedočkám…

S tím asi já nic neudělám, nedokáži totiž změnit spoustu věcí, a i když někteří hrdinové s větrnými mlýny bojují rádi, já ne…

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!