Primal Scream - Evil Heat

Primal Scream se do hudební historie nesmazatelně zapsali v roce 91 svou deskou Screamadelica. Tak tuhle větu určitě objevíte v každém článku o Primal Scream. Screamadelica byla bezpochyby zlomovým albem v diskografii kapely. Primal Scream, kteří začínali někdy v polovině 80 let jako rocková kapela zde vyměnily kytary za sitar, bicí za sampler a stali se tak jednou z prvních kapel kombinující vlivy rockové a taneční hudby. Na albu mimo jiné spolupracovali The Orb a Andy Weatherall. Screamadelica byla kritikou vynášena do nebes a Primal Scream za ní dokonce dostali prestižní ocenění Mercury music Prize.

V roce 94 Primals vydávají desku Give out, but don´t give up, která byla pro mnohé velkým zklamáním. Primals se totiž vrátili ke klasickému rock´n rollu a tak se natěšení fanoušci nedočkali žádných experimentů, ale přímočaré jednoduché hudby. Nutno ovšem podotknout, že velmi zábavné a chytlavé hudby. Z té doby pochází možná nejznámější song Rocks, který jste určitě slyšeli, ale možná nevíte, že jsou to Primal Scream.

Po tříleté pauze se Primals znovu ozývají s deskou Vanishing point, která zní jako mnohem temnější a hlučnější Screamadelica. V roce 2000 pak vychází podle mě doposavad nejlepší album Primals a to Exterminator. Velmi hlučná deska, kde se je slyšet velký příklon k elektronické hudbě, ale i k jazzu. No a co na nás přichystali Primals letos ? Nové album Evil Heat zní opět naprosto odlišně od alb předchozích. Dalo by se popsat jako Elektronicko Rockové. Zvuk desky je ovšem o poznání jednodušší než u Exterminatora a nedočkáme se tu ani výraznějších hudebních kliček.

Některé skladby jako například A Scanner darkly, na které se podílel opět Andy Weatherall, vyloženě nudí. Andy Weatherall se podílele ještě na songu Autobahn 66, jehož zvuk je trochu retro a působí spíš komicky. Remixérské schopnosti Andyho Wetheralla jako by se s postupem času zhoršovaly. Higher than the sun ze screamadeliky na které se také podílel zní aktuálněji než věci na novém albu. Bobby Gilespie, zpěvák Primals je ovšem jiného názoru : „Autobahn 66 je nejlepší track co sme udělali od Higher than the sun". Další kooperace naštěstí dopadly lépe. Kevin Shields přispěl svojí přeboostrovanou kytarou do rockového tracku City a elektronicko kytarového nářezu „Skull X" (původně skull exploding), který trochu připomíná Accelerator z minulé desky. Nad některými spoluprácemi člověk udiveně kroutí hlavou. V songu „The Lord is my shotgun" hostuje zpěvák Robert Plant z Led Zeppelin, ovšem nezpívá ale pouze hraje na harmoniku. V elektronicky bzučící věci „Some velvet morning" zase uslyšíte hlásek modelky Kate Moss.

Jeden z vůbec prvních tracků z nového alba který se hraje na koncertech už od roku 2000 je hutně znějící rockový song protkaný elektronickými zvuky „Bomb the pentagon" jehož název byl po 11.září změněn na „Rise". Kvůli tomuto songu byli Primals v tisku kritizováni, že to s jejich politicky zaměřenými texty nebude tak žhavé když název změnily. Primal Scream to komentovali tím, že nechtěli na novém albu žádné politicky orientované songy, toho že si užili na posledním albu dost.

Prvním singlem z nového alba se stal song „miss lucifer", rozjetá věcička s přesamplovanými kytarami, ke které byl natočen docela povedený klip. Song Detroit, který Primals hrají na koncertech taky už skoro 2 roky byl změněn od základu a zbyl snad jenom stejný text. Původně veselý kytarový track se změnil v čistě elektronickou, jakoby rozladěně znějící vydupanost a la Alec Empire. Ten mimochodem remixoval i již zmíněný singl „miss lucifer".

Celkově lze o novém albu Primal Scream říct, že zní jako když výborná kapela z lenosti experimentovat natočila zase jedno jednodušší ale přesto zábavné album. Ať už vás jeho poslech roztancuje nebo při něm budete usínat nezbavíte se dojmu, že tahle kapela má prostě na víc.

tracklist:

1. Deep Hit Of Morning Sun
2. Miss Lucifer
3. Autobahn 66
4. Detroit
5. Rise
6. The Lord Is My Shotgun
7. City
8. Some Velvet Morning
9. Skull X
10. A Scanner Darkly
11. Space Blues #2
12. Substance D


Copyright © 2000-2024 fil.cz. ISSN 1213-9564. Jakékoliv šíření toho článku, nebo jeho částí (zvláště pak na BLOGY) je bez souhlasu autora zakázáno!!!

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!