Korn - T-mobile Arena 30.8.2005 (report)

Rock’n’rollový borci Korn, kteří položili základy nu-metalu v dobách, kdy jeho nutným atributem ještě nebyla zkostnatělá komerce, přijeli 30.8. uzavřít prázdninovou sezónu velkým cirkusem. Nutno podotknout, že sami Korn jsou v současnosti už dávno zapleteni v osidlech popularity, a proto o nějaké střídmosti a undergroundovém pohrdání společností nemůže být řeč. Přesto jim to v jejich Adidas teplákách stále šlape.

Tato americká partička se proslavila svým debutovým albem Korn. Naposled vydané The Greatest Hits vol.1 mapovalo jejich dlouholetou kariéru. O dalším řadovém albu (vycházejícím v listopadu) se původně šířily zprávy, že ponese titul Souvenir Of Sadness. Tuto domněnku však negoval frontman kapely Johnathan Davis.

Velmi důležitým faktem se stala událost, že Korn změnili kytaristu. Taková věc může pro kapelu znamenat dvě věci. Buď to tvorbu osvěží a přinese nové perspektivy anebo skupina ztratí svůj vlastní feeling a začne znovu hledat samu sebe. Proto jsem byla velmi zvědavá, kterou z těchto variant si vyberou Korn. Kytarista Brian „Head“ Welch opustil formaci údajně proto, že jeho působení v kapele odporuje jeho náboženskému cítění. Těžko vysvětlit, co si pod tímto sdělením má fanoušek představit. Sám Brian v tom má ale patrně jasno a horlivě se věnuje prospěšné činnosti. Pomáhá dostávat děti z ulice. Namísto Briana proto přišel Rob Petterson (ex-Otep a koncertní kytarista Vanilla Ice), aby ztrestal kytaru – ale spíše než jako rovnocenný člen působí jako koncertní kytarista.

Koncert začínal přesně v 8 hodin, ale pouštět fanoušky dovnitř se začalo už v šest. Následovalo úmorné čekání. Naštěstí předkapela – Kurtizány z 25. Avenue - nastoupila krátce po odbití osmé. Tato kapela si ještě donedávna mohla nechat o tak velkém publiku jen zdát , přesto jim to šlapalo, snad až na trochu zbytečné proslovy mezi jednotlivými songy. Z jejich produkce vyčnívala skladba V peřinách. Všichni byli řádně natěšení na Korn a bylo to znát, takže po půl hodině Vartecký a spol. uctivě vyklidili prostor.

Korni si dali opravdu na čas. Bezmála tři čtvrtě hodiny zkoušeli zvukaři nejrůznější aparaturu. A pak už se konečně objevila černá plachta zahalující pódium – u Kornů tak typické. Když zhasly světla, zazněly první tóny intra a pak už vtrhla na pódium Jonathanova partička. Nechyběl ani známý stojan na mikrofon ve tvaru ženského těla. Zajímavostí je, že Rob Petterson se asi opravdu necítí rovnocenně, celý koncert se držel spíše zpátky a úplně dopředu se odvážil jen několikrát. Jeho přítomnost neměla na zvuk skupiny nějaký výrazný vliv, pokud se tedy dalo přes hrůzné ozvučení poznat. Korn hráli na své brutálně podladěné kytary skladby ze všech svých řadových desek a objevily se i dvě nové věci.

Kapela hned po intru hodila k dobru osvědčený flák Here To Stay. Pravda, že ze začátku mi nazvučení přišlo příšerné, v místě kde jsem stála byl ze všeho nejvíc slyšet kopák a vokály se daly jenom tušit. Tento pocit po pár minutách přešel, nevím jestli to bylo mým celkovým otupěním nebo si s tím technici poradili.

K jednomu z vrcholů večera z mého pohledu určitě patřila pecka A.D.I.D.A.S. Když Jon vyprávěl jak často sní o sexu, celý kotel byl v jednom ohni, nebo spíš v jednom pogu. Pak následovala pomalejší Dirty. Jako šestou v řadě nám Korn představili první novinku – Twizted Transistor – která se zdála být poměrně zdařilou. Mírně strnulý dav zaposlouchaný do nové skladby znovu rozproudila Falling Away From Me – úspěšná pecka z neméně úspěšného alba Issues. Ke slovu se dostaly i Jonovy dudy při úvodu Shoots And Ladders. Po klasice Freak On Leash přišla další novinka – Hypocrites. Druhým vrcholem byl známý cover od Pink Floyd – Another Brick In The Wall, Jonathanův výkon plný emocí byl ještě umocněn chorálem celé T-Mobile Areny. Poté Korni zahráli Blind, na jehož začátku si každý přítomný v hale dřepnul a s Jonathanovým výkřikem „Are You Ready“ všichni vyskočili. Opravdu strhující atmosféra okamžiku, stovky lidí na příkaz jediného padnou na kolena, aby si na povel znovu stoupli. Pravda, že Blind za to stála. Předposlední flák Somebody Someone snad nemohl zklamat. A pozor – to nejlepší na konec – Y’All Want A Single, úžasné pogo, při kterém Jonathan všechny patřičně vyfuckoval. A pak všechno skončilo, Korni se už nevrátili. Ale všichni přítomní pochopili, že to, čeho se právě na vlastní kůži zúčastnili, bylo opravdové peklo.

1. Here To Stay
2. Twist
3. Got The Life
4. Adidas
5. Dirty
6. Twizted Transistor
7. Falling Away From Me
8. Did My Time
9. Shoots And Ladders/One
10. Freak On A Leash
11. Hypocrites
12. 4U
13. Another Brick In The Wall
14. Blind
15. Somebody Someone
16. Ya'll Want A Single

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!