Garbage - Bleed Like Me

Málokterá kapela mě už svým debutem dokázala dostat tak, jako Garbage. Když tahle americká partička před deseti lety vydala své první album, byl jsem docela šokován neotřelým i když poněkud bizarním zvukem kytar a v té době neslýchaným drzým vokálem zpěvačky Shirley Manson. Nezklamalo ani další album Version 2.0, které bylo navíc příjemně okořeněné zvukem synezátorů. Ovšem proč vzniklo další album beautifulgarbage jsem dodnes nepochopil. Hodně nevyrovnaná deska s až moc velkým přiklonem k syntezátorům a častými úlety směrem k "sixtees". Ale čtyři roky vzala voda a Garbage zkusili nechat zapomenout na předešlou desku svým čtvrtým počinem Bleed Like Me.

Pokud Garbage alespoň trochu znáte a především pak již zmiňovaný debut, nemusíte Bleed Like Me poslouchat několikrát dokola, aby jste vytušili první dobrou zprávu. Kapela se vrací ke kořenům. Bez příkras, bez melancholie, ale možná bohužel taky trochu, ale opravdu jen trochu, bez nápadu. I přesto jim tohle ale na nové desce spíš prospělo než uškodilo. Opravdu úderný začátek v podobě 4 skladeb jakoby měl všechny věrné probudit z určité letargie minulé desky a především Right Between The Eyes nebo singlová Run Baby Run naplňují volání fanoušků po skladbách připomínajících úspěšné vypalovačky typu Stupid Girl ze začátků skupiny. K nim se pak přidává ještě syňtáky vkusně opepřený kousek Boys Wanna Fight. Tyto tři jsou z rychlých skladeb na desce asi nejpovedenější a rychlých skladeb je tu opravdu požehnaně. Tak trošku bizarněji mezi těmito rychlovkami působí pohodová retro věcička ve volnějším tempu Bleed Like Me. Na zajímavosti jí určitě také přidávají i místy použité dechové nástroje a sugestivní vokály znějící jakoby v ozvěnách. Ovšem perla v podobě pomalé písničky přichází až s It's All Over But The Crying, kterou Shirley Manson procítila opravdu celou duší a která lehce evokuje You Look So Fine ze závěru druhé desky Garbage. A když už jsme u těch závěrů alb, nezbývá než dodat, že poslední kousek z Bleed Like Me obstarává, jako už tradičně u minulých desek této skupiny, opět pomalejší věc. Je jí šestiminutová Happy Home. Vcelku podařená pomalu gradující skladba střídající plačtivější momenty s náhlými výbuchy nashromážděných pocitů. Krásný závěr a zajímavý kontrast oproti úvodní vypalovačce Bad Boyfriend.

Garbage u svého čtvrtého alba nasměrovali křivku kvality opět směrem nahoru a natočili řiznou desku u které je potřeba vypnout a nechat se jí přijemně "drtit". Plusové bodíky dávám za to, že se kapela vrátila ke kořenům, které ji hodně moc slušely a za to že deska opravdu působí chutí hrát a užívat si každým "hrábnutím do strun". Na druhou stranu pak body dolů přináší přece jen občasně přehnaná větší čitelnost některých skladeb.

Tracklist:

1. Bad Boyfriend
2. Run Baby Run
3. Right Between The Eyes
4. Why Do You Love Me
5. Bleed Like Me
6. Metal Heart
7. Sex Is Not The Enemy
8. It's All Over But The Crying
9. Boys Wanna Fight
10. Why Don't You Come Over
11. Happy Home

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!