29.03.2024
Zpět na úvodní stránku
music | lyrics | film | diskuse | home | sms | tv | ostatní | guest book nastavení 1 nová zpráva (1) | aktiv (172)
informace o recenzi
Styl
Rok
2005
Label
Bald Freak Music
Hodnocení autorem:
tip
Hodnocení čtenáři[2]:
star star star star star star star star star star
Čtenářů:
17736x
Přidáno:
16.03.2007
Autor:
herrspiegelmann
 

Bumblefoot - Normal

obal

Snad v záplavu nostalgie, která však nesahá ani tak do minulosti, jako spíš do hloubky, jsem se rozhodl představit dva roky staré album amerického projektu Bumblefoot. Aniž bych chtěl kohokoliv podceňovat, přece jen, nemyslím, že by tenhle ten člověk/uskupení byl u nás zas až tak známý a je to docela škoda. Protože muzika to je rozhodně kvalitní. Bohužel nemůžu uvést na pravou míru, je-li Bumblefoot pouze one-man-projekt, nebo regulérní kapela. Na desku v českých obchodech nenarazíte i informace na internetu jsou víceméně skoupé. Krom Mr. Bumblefoota, mozku, kytaristy, zpěváka, skladatele, textaře, no prostě lídra, toho všeho jsem nenarazil na žádná další jména, nicméně z klipu k singlu „Real“ je patrné, že v Bumblefoot účinkují minimálně další tři hudebníci (vypátral jsem ale jen bicmena Dennise LeeflangaWithin Temptation, Epica, atd.). Aniž bych chtěl znehodnocovat práci kteréhokoliv z nich, jak bylo řečeno, se vším bývá spojováno hlavně jediné jméno – Bumblefoot. Nelichotivá přezdívka, se kterou se však Ron Thal vcelku bez problému sžil.

obal

A tady už se možná někomu začínají rozšiřovat nozdry. Ron Thal, to už jsem někde slyšel, říkáte si možná. Chlápek, hrající na kytary podivných tvarů, chlápek, který věnoval veškerý vytěžek z prodeje svého CD "9.11" organizacím pomáhajícím obětem po 11. září 2001 a nebudu napínat, je to ten, který se v takzvaných New Guns N´ Roses zhostil zatím jako poslední nevděčného úkolu – „nahradit“ Slashe. Asi věc nemožná, vždy se najdou tisíce těch, kteří budou remcat, že „bez Slashe to není ono“, přesto jak můžu soudit ze dvou shlédnutých živých vystoupení, popral se s tím na výbornou. Když v Praze přednesl Don´t Cry jako kytarové sólo na svého „Bumblefoot custom Vigiera“, pro některé to byla poslední kapka, aby z koncertu znechuceně odešli, ti praví GN´R fans však museli zírat s otevřenou hubou. Zpátky ale k desce Normal. Pro Bumblefoota je to už čtvrtá řadovka, s tím, že ještě předtím vydal dvě desky jako Ron Thal, první už v roce 1995. Bohužel, v českých zemích, abyste pohledali. Dokonce i pokud na P2P pokud narazíte na jméno Bumblefoot, můžete mluvit o štěstí. I z toho důvodu nemůžu jakkoliv srovnávat s minulostí. Současnost je ovšem výborná.

obal

Jak praví průvodní promořeči: „Normal vás vtáhne do světa šíleného muzikanta, který začne brát léky a poprvé v životě okusí, jaké to je být normální. Léky však utlumí jeho schopnost dělat muziku. Musí tedy řešit, jaký život chce žít. Skladby na Normal pojednávají o jeho problému a nechávají vás samotné přemítat nad tím, co je vlastně nomrální…“ No tak nevím, ale Ron Thal rozhodně ne. A je to jedině dobře. Jeho virtuozita v sobě mísí vlivy kytarového neoklasicismu po vzoru Yngwie Malmsteena či Ala Di Meoly, kdy jízdu po hmatníku místy graduje až do hodnot zběsilost, spolu s komedianstvím po vzoru Franka Zappy. Ron Thal je moderní kytarový hračička, což často opravdu hraničí s šílenstvím. Na druhou stranu ale nečekejte žádné onanistické orgie v podobě sáhodlouhých sól bez hlavy a paty. Umí ale i relativně sklidnit, jako třeba v poloakustických „Breaking“, „Awake“, či závěrečné jímavé „Shadow“, které ze všeho nejvíce na albu připomínají „normální“ baladické písničky. V podání Bumblefoota se jeho hravost ve výsledku mění v nevtíravé rockové songy s příměsí popu, punku, metalu, jazzu, ale i funky. Když jsem slyšel Bumblefoot poprvé, ihned jsem si vzpomněl na pozdější Faith No More. Dokonce i Thalovo frázování připomíná Mike Pattona. Není však tak vyhraněné, nesklouzává k rapu a o něco více než u Pattona připomíná to, čemu se obvykle říká zpěv. I tento prvek dokáže ale Thal v několika málo okamžicích vyhrotit a zaexperimentovat tak, aby to nepůsobilo uplně „normálně“. Sympatická je i krátká mluvená vložka v „Rockstar For A Day“, kterou si musí zvládnout přeložit i angličtinář začátečník a vyvolá úsměv na rtech při pomyšlení na vystupování některých „rockových hvězd“.

Texty jsou podobně hravé jako muzika, nechybí v nich nadsázka a humor stejně jako (s ohlédnutím na výše kurzívou napsaný text) určitý koncept. Žádné složité dvojsmysly ani komplikovaná skladba slov. Jasné a jednoduché verše, což se silnými refrény přispívá jedině k tomu, že se vám snadněji zaryjí do hlavy. Všechno zní neskutečně přirozeně, jak kdyby pro Rona Thala nebyl nejmenší problém dát tuhle desku dohromady. Na nic si nehraje a dělá hudbu hlavně pro zábavu.

Já se potom ale ptám, proč jsme zaplavováni takovou hromadou hudebních sraček, co se tváří jako velké umění, přitom spousta hudebních skvostů se jak vidno nedostane ani do obchodů, natož pak do rádií. Normal je jeden z těchhle smutných případů…

www.bumblefoot.com

Tracklist:
  1. Normal
  2. Real
  3. Turn Around
  4. Rockstar For A Day
  5. Overloaded
  6. Pretty Ugly
  7. The Colour of Justice
  8. Breaking Away
  9. More
  10. Awake
  11. Life Inside Your Ass
  12. Shadow
  13. Thank You

Copyright © 2000-2024 fil.cz. ISSN 1213-9564. Jakékoliv šíření toho článku, nebo jeho částí (zvláště pak na BLOGY) je bez souhlasu autora zakázáno!!!

TIP: Slyšeli jste i Vy toto album? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!


 

Přidej i ty svuj názor!
guest evin5/10
guest domca182@seznam.cz10/10
 přidat komentář Přidat komentář  zobrazit všechny komentáře Vypsat všechny (2)


příbuzné odkazy
Bumblefoottexty