TRON: Legacy 3D

Se studem přiznávám, že jsem původní TRON neviděl. Zhruba tuším, o čem v něm šlo, ale detailní znalosti nemám. Vím ovšem, že je to jedno z nejchválenějších sci-fi děl filmového světa a má spoustu obdivovatelů. Často se v jeho souvislosti používá přídomek „kultovní“.

Pokračování TRON: Legacy se něčím podobným asi chlubit nebude. Je to rozhodně kvalitní film, který oslňuje především po vizuální stránce, ale hranice neposouvá a těžko v něm najdeme něco, co by se zapsalo do historie.

Ale i přesto, že se z druhého TRONa pravděpodobně nestane legenda, baví výborně a především po obrazové a hudební stránce má co nabídnout.

Pokud i vy patříte do skupiny, která prvního TRONa neviděla, pak nezoufejte. Příběh Legacy se dá pochytit, i bez toho, abyste znali první díl. Je to samozřejmě lepší, ale dá se bez toho obejít. To, co předcházelo dění v Legacy je nastíněno v prvních minutách filmu, takže může fungovat samostatně.

Zhruba jde o to, že Sam Flynn (Garrett Hedlund), kterému je 27 let, už pěknou řádku let neviděl svého otce Kevina (Jeff Bridges), který jednoho dne bez vysvětlení zmizel. Jeho starý přítel Alan (Bruce Boxleitner) ovšem obdrží na pager zprávu, že se má dostavit do dávno zavřené Kevinovy herny.

Sam tam vyrazí a než se stačí rozkoukat, ocitne se v herní síti. Světě, který je obýván programy a řídí se naprosto jinými pravidly, než ten náš. Tady narazí nejen na svého otce a jeho chráněnku Quorru (Olivia Wilde), ale i na šílený program Clua (Jeff Bridges), který se žene za dokonalostí a to za jakoukoliv cenu.

Děj je vcelku zábavný, i když nikterak objevný. Vyskytuje se tu hned několik zajímavých postav, které více či méně zasáhnout do dění.

Svět uvnitř počítačové sítě je zpracován skvěle. Možná trošku karnevalově-neonovým stylem, ale určitě vizuálně poutavým. Triky jsou řemeslně vynikající, tedy až na tvář Clua, který má představovat mladší verzi Kevina. Ovšem počítačové vyhlazení vrásek není zrovna povedené a dost bije do očí.

Ale jinak se speciální efekty povedly. Ať už jde o speciální motorky, vznášedla či budovy atd.. Vynikající jsou kostýmy, se kterými si někdo opravdu vyhrál.

Uspokojivé jsou také souboje, které mají spád, i když mohlo by to být ještě o něco lepší. Choreografie by si zasloužila ještě vypilovat. Ne o moc, ale pár úprav by se hodilo.

Zážitku občas ubírá i střih, který umí být zmatený, ale jen občas. Například bitka v klubu byla vynikající.

O hudbu se postarala dvojice Daft Punk a soundtrack díky tomu patří k tomu nejlepšímu, co vám TRON: Legacy může nabídnout. Tedy, pokud holdujete elektrické hudbě. Jestliže vám z ní praskají cévky, nadšení nebude.

Tím ale nechci říct, že film nenabízí nic jiného. Obsazení je velmi sympatické a příjemné. A přestože tu zrovna není příliš scén, kde by se po nich chtělo vysoké herecké umění, jejich výkony jsou fajn. Navíc, na Olivii Wilde se dobře kouká a Garrett Hedlund je dostatečně charismatický, aby roli utáhl.

O vcelku zábavném, ale ne úplně dotaženém příběhu už jsem se zmínil výše, ale musím ještě dodat něco na jeho obranu. Daří se mu docela dobře budovat určitou mytologii, která dává člověku pocit, že na pozadí toho všeho pestrobarevného šílenství se odehrává něco většího. TRON: Legacy ji příliš nerozvádí, ale spíše naznačuje.

TRON: Legacy je vizuálně a zvukově vypiplaný snímek s poněkud přímějším dějem. Lehce se otírá o mytologii a pár filozofických témat, žádnému se ale více nevěnuje. Ale lineárnější příběh není vlastně špatný, film rychle odsýpá a pobaví.

Nejde o sci-fi událost desetiletí, ale o více než slušný zážitek, který postrádá větší dějovou hloubku, ale vynahrazuje to skvěle zpracovaným světem a příjemným obsazením.

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!