Gympl

Filmy ze školního prostředí byly vždy přitažlivým námětem při jejichž sledování si všichni od mladých až po starší ročníky vybavovali své zážitky z onoho období a srovnávali je s těmi na plátně. Což se týkalo bez výjímek i jejich tvůrců, kteří mezi ně také kdysi patřili. Přiznám se, že si nevybavuji zádný celovečerní polistopadový snímek zaměřený na současnou generaci studentů, studentek a jejich střetů s profesory. Tomáš Vorel se jej rozhodl natočit a nabídnout aktuální pohled na dnešní stav.

Ústředními postavami jsou Petr (Tomáš Vorel jr.) a Michal (Jiří Mádl), navštěvující příležitostně jisté pražské gymnázium. Označení "příležitostn?" je výstižné, protože ani jednoho škola moc nebaví, věnují se jiným zábavám – Petr po nocích maluje graffitti a Michal se k němu později přidá. Při sledování jejich pedagogů s přístupem k výuce, lze mít vcelku pochopení pro averzi ke studiu. Až na jednoho jsou vesměs prototypem lidí, jež buď jejich práce z různých důvodů nebaví nebo jim poněkud přerostla přes hlavu (viz neurotický češtinář), takže vypadají jako karikatury sebe samých. Z vlastní zkušenosti si pamatuji pár takových i když naštěstí vedle nich bylo více schopných, co dokázali předat určité nezbytné minimum znalostí. Stejně jako ve filmu, také tehdy jsem měl pocit nepříliš utěšeného stavu zdejšího školství, jehož učební osnovy nabízely hodně věcí o jejichž využití v praxi jsem nejednou úspěšně pochyboval.

Režisér Vorel je neodmyslitelně spjat s divadlem Sklep, čemuž odpovídá obsazení dospělých rolí – Milan Steindler, Eva Holubová, Tomáš Hanák... Myslím, že všichni svoje role zahráli přesvědčivě, což se bohužel nedá říct o části představitelů studentů. Zde skutečně vše stojí na Vorlovi jr. a Mádlovi, kde hlavně první jmenovaný příjemně překvapuje a nebojím se napsat, že Mádla i převyšuje. Zbytek jejich spolužáků působí občas dost strojeně a jejich dialogy jsou místy odříkané jakoby z povinnosti. Asi by bylo bývalo vhodnější ubrat jim ve scénáři mluveného slova nebo je dodatečně namluvit někým jiným. Týká se třeba Petrovy dívky, která je nejpřesvědčivější v záběrech kde nemluví, na nichž se odráží její problémy s rodiči. Její nešťastná tvář vydá během pár okamžiků za celé stránky textu a pořád se to bude zdát málo. Jediný kdo vybočuje z řady, je představitel dredaté smažky, jehož některé myšlenkové pochody opravdu pobaví – třeba ta před akváriem s rybičkami. Marihuanové opojení při nich udělalo své. U něj je naopak strojovost projevu výhodou a skoro vše co řekne, je "perla". Není toho moc, ale bohatě to stačí:-)

Nicméně přes tyto výhrady hodnotím Gympl jako podívanou stojící za shlédnutí. Včetně hip-hopového hudebního doprovodu, který obstaral DJ Wich. Nesnaží se popisované události jakkoliv odsuzovat nebo zbytečně moralizovat. Čehož si velmi cením. Třeba na malování spreji po zdech lze mít různé názory, nicméně jsou zde prezentovány jako součást života části jedné generace. Nic víc. Ač se doba mění, některé věci zůstávají. Při mnoha scénkách se zasmějete a většinou budete odcházet s pocitem zbytečně neutracených peněz. I když jde někdy o poněkud drsnější humor. Ale současný svět už je takový. Od dob snímků typu Škola základ života uteklo už hodně vody a dnešní mládež je myšlenkově jinde. Více informací na www.gymplfilm.cz .

TIP: Viděli jste i Vy tento film? Podělte se v komentářích o Váš názor a přidejte vlastní bodové hodnocení!