Přehlídka amatérských filmů Vysněná zem

Dne 8.5. se v kině Aero konala přehlídka amatérských filmů. Petr Tomek, organizátor celé akce, rozdělil promítání do tří pásem, která obsahovala celkem osm bloků. Výběr filmů ponechal pouze na svém vkusu a udělal velmi dobře, protože se tu objevily pouze samé zajímavé a většinou zábavné snímky. Program začal již v deset hodin za malé účasti diváků, ale v průběhu dne fanoušků amatérského filmu pozvolna přibývalo, takže večer byl sál velice slušně zaplněn.

Dopolední pásmo obsahovalo dva bloky a zaměřovalo se na umělecké snímky určené náročnějším divákům, kterých bohužel nepřišlo mnoho. V prvním bloku, příznačně nazvaném Trochu mimo…, se představily filmy a videoklipy Synchronit, Lost, Infinity live, Hoří předválečný psací stroj Mirsa ideal? a Daktylogramy. Druhý blok se věnoval EF EF filmu, který zde uvedl své filozofické snímky Poznávejme umělé ráje, Básník, Jako šálek čaje a Tváře. Všechny snímky se pyšnily výbornou technickou kvalitou a zajímavými styly.

Po hodinové pauze na oběd se všichni zúčastnění sešli u Odpoledního pásma, které tvořily tři bloky většinou věnované jedné amatérské filmové společnosti. Jako první se na plátně rozhýbaly obrázky brněnské skupiny Foxymon, jež dodala filmy Ono to žije, Konečně, Těžká minuta, Ičikawa 95 a Mlýn. Jednalo se o průřez tvorbou této společnosti, kde se dal dobře sledovat vývoj od hororu Ono to žije až po „švankmajerovský“ Mlýn, který získal mnoho ocenění nejen v České republice.

Další blok, v pořadí již čtvrtý, obsahoval pouze jeden film, který je unikátní hned z několika důvodů. Název, Legenda princů z Mortiany- dávné proroctví, prozrazuje, že se autor Štěpán Benca, jenž svůj výtvor představil pomocí telefonu, ponořil do vod fantastického žánru, což je pro českou filmovou tvorbu věc nebývalá. V amatérských podmínkách se pokusil přivést na svět dílo srovnatelné s hollywoodskou produkcí. S rozpočtem sto tisíc korun zaplatil nejenom filmovou techniku, kostýmy, meče a koně, ale i Pavla Soukupa, jehož hlas nás celým příběhem provází. Kdyby film pojal s nadsázkou a dělal si legraci ze žánru, který samozřejmě nemohl zvládnout, dal by se celý 75 minut dlouhý snímek ještě zkousnout, ale takto připravil divákům silný šok, ze kterého se postižení těžko vzpamatovávali. Trapné zde bylo všechno. Kdybych řekl, že film měl béčkový scénář, tak bych dílům charakterizujícím se písmene „B“ velmi křivdil. Směšné dialogy a ještě směšnější souboje, které o nějaké choreografii snad ani neslyšely, dominovaly celému ději, který se nebránil ani takovým věcem, jakým je znásilňování dívek poražené strany. Se zděšením jsem se doslechl, že tento film je pokračováním ještě delšího filmu, trojka se prý naštěstí netočí. Autor si pravděpodobně splnil svůj sen, ale co ti nebozí diváci? Na ty se moc nemyslelo.

Jako regenerující balzám poté působily na otřesené diváky snímky společnosti Jehlanfilm, která dala nahlédnout do svých děl v pátém bloku, jenž ještě obsahoval dva filmy Tv Vona- Hellmark production. Jednalo se o krátké fantastické dílo Strom, o velmi zajímavý a povedený snímek Utopie, který čerpal z díla Thomase Mora a satiricky se dotýkal problémů dnešního světa, experimentální projekt Smrt rebelům!, a zábavnou parodii Existoval Pravý Hradec?, kde si tvůrci vzali na mušku pořad Na vlastní oči. Diváků v hledišti vydatně přibylo a podle reakcí se dalo dobře poznat, že se skvěle baví.

Následovalo krátké představení společnosti Tv Vona- Hellmark production a začalo se s promítáním jejich sitcomu Na Točně, který se představil osmou částí nazvanou Last working hero. Děj čerpal z problematiky nezaměstnaných stejně jako druhý snímek Pohovor, jenž divákům předkládá komické situace, které nastanou, když jsou všichni zúčastnění nuceni mluvit pouze pravdu.

Tímto blokem skončilo Odpolední pásmo a po přestávce na jídlo bylo zahájeno pásmo Večerní, které se již dočkalo většího zájmu veřejnosti. Pravověrní fanoušci amatérského filmu se nenechali navnadit Matrixem ani přímým přenosem finále poháru UEFA a vydali se do kina Aero alespoň na závěr celé přehlídky. A udělali velmi dobře, protože je čekali vesměs samé lahůdky z objektivů nezávislých filmařů.

Šestý blok obsadila společnost Ducháček movies, která diváky rázem přesvědčila o pravosti svého názvu. Promítací plátno nejprve ožilo snímkem s nadpřirozenou tématikou Psychoanalýza a poté hororem Hra na vraha, což je snímek podobného ražení jako např. Vřískot či Tajemství loňského léta. Film se povedl a jmenovaným hollywoodským trhákům může bez ostychu soupeřit. Autor, Pavel Žďárek, zůstal věrný žánrovým prvkům a díky vynikající kameře a kvalitním hereckým výkonům vytvořil dobrou atmosféru, která se navíc opírala o propracovaný scénář. O mrtvoly nebylo nouze a až do konce nikdo nevěděl, kdo přežije a kdo se skrývá pod maskou vraha.

Předposlední blok patřil skupině Klok tv, která si brzy získala přízeň publika nejen díky výbornému a drsnému humoru, ale i zásluhou skvělé kamery a hereckým výkonům. Jako první se objevil fantastický snímek Pláň, následovala perfektně provedená idiot-road-movie, jak svůj film označili autoři, Den draka a pokračovalo se reklamami Anal D. a Mr. Bean, názvy hovoří za vše. Zábava gradovala filmem Koťátko a vrcholu dosáhla propracovanými černým humorem zaplavenými díly Tísňová linka a Invalidní odpoledne, kde je znázorněn souboj dvou slepců.

Přehlídka se blížila do finále. V závěrečném bloku se diváci dočkali premiéry dvou snímků společnosti Kokr pictures. Jednalo se o filmy Kráska a netvor a Bůh ví..., které završily celou Vysněnou zemi.

Atmosféra v průběhu celého dne byla výborná, protože se zde sešli pouze opravdu zanícení amatérští filmaři. Moderátoři uváděli jednotlivé bloky s lehkostí a vtipem, personál kina Aero se postaral o příjemné zázemí. Zkrátka a dobře, kdo se přehlídky zúčastnil, strávil báječný den. Nad dalšími ročníky Vysněné země ovšem visí otazník, jelikož nepřišlo tolik diváků kolik se očekávalo a tudíž se i vrátilo menší množství peněz. Ostatně finance bývají leckdy pro filmaře tou nejtěžší překážkou při realizaci svých projektů. I kdyby se přehlídka filmů Vysněná zem na přes rok nekonala, což by byla škoda, zbývá ještě hodně festivalů, kde lze snímky z amatérské tvorby zhlédnout.